Při kladení stopy se Vám určitě stane, že přes krásně našlapanou stopu přejde výprava o 100 lidech, začnou se tam pást jeleni a srny, zajíci si tam udělají konferenci atp. Při nácviku se můžete rozhodnout zda budete ve stopě pokračovat či nikoli. Na zkouškách takovou možnost nemáte (rozhodne rozhodčí). Nacvičit i takovou stopu není na škodu. Podle narušení a vycvičenosti psa se rozhodněte zda pokračovat, nebo poodejít o kousek dál a stopu znova našlápnout ( při stáří 15 min. to není takový problém horší je to u dvouhodinové, kde už to opravdu naštve). Stopu se začínajícím psem určitě nemá cenu dělat, když např. na pole vyjede fekální vůz a začne hnojit, nebo na louce projede sekačka (a Vaše snažení poseče) , zrovna tam někdo venčí háravou fenu (feně by to vadit nemělo) atd. Vůbec na hnojiva si dávejte pozor (ne že by psovi nějak ublížila, pokud je nesežere, ale dokáží hodně znepříjemnit práci), poznáte je většinou podle bílých kuliček na poli (umělá hnojiva). Nejjednodušší je, zeptat se nějakého místního zemědělce, kde hnojili (toto můžete zjistit asi jen na vesnicích).
To by byly v kosce náhodné vlivy (je jich mnohem víc). S náhodným vlivem téměř nic neuděláte, co můžete ovlivnit jsou Vaše chyby při vykonávání stopy na zkouškách. Předně je dobré si přečíst zkušební řád (tím opravdu nic nepokazíte (najdete v menu NZŘ)). Jedná se o článek 24. , který je zde:
1) Rozhodčí, vedoucí zkoušek, pomocník ani pořadatel neodpovídá ze neúmyslné porušení stopy zvěří, osobami nebo povětrnostními vlivy, případně jinými způsoby. Ve výjimečných případech (narušení stopy v delším úseku) lze provést stopu náhradní.
2) Při hlášení, které psovod podává rozhodčímu, oznamuje také způsob, jakým pes předměty označuje. Pes musí předměty označovat shodným způsobem, který psovod sdělil rozhodčímu.
Jsou uznávány dva způsoby označování předmětů:
-zvedání, kdy pes může stát, sedět nebo aportovat
-označení, kdy pes může stát, sedět nebo ležet.
Kombinace těchto způsobů je chybou.
3) Při stopách nerozhoduje, zda je pes na stopovacím vodítku, nebo je na volno.
4) Jakmile pes zachytí počátek stopy, psovod jej vypouští na celou délku stopovacího vodítka (10 metrů) a sám psa následuje. Tento odstup je nutno dodržovat v průběhu celé stopy a to i v případě, kdy pracuje na volno.
5) Je-li pes na stopovacím vodítku, může jej psovod použít k mírnému přitažení psa a jeho postup zpomalit.
6) Stopovacího vodítka nelze použít k usměrňování činnosti psa na lomech, u předmětů a pod.
7) Psovod může během stopy psa povzbuzovat opakováním povelu nebo jej chválit, a to zvláště tam, kde mu sledování stopy činí potíže. Nesmí jej však upozorňovat na předměty, která má označit.
8) Čím méně se těchto způsobů ovlivňování psa používá, tím je činnost psa hodnotnější.
9) Jakmile pes označí nebo zvedne předmět, psovod pouští vodítko, jde ke psu a zvednutím předmětu nad hlavu dá najevo rozhodčímu splnění dílčího úkolu.
10) Po ukončení stopy hlásí psovod rozhodčímu ukončení cviku a odevzdá nalezené předměty.
11) Odvolá-li rozhodčí psovoda a psa ze stopy, podává psovod hlášení. Dokončování stopy po odvolání se nepovoluje.
Mnoho psovodům dělá problémy hlášení rozhodčímu. Rozhodčího se bát nemusíte, většinou Vám poradí co máte udělat (pokud je to neznalostí ZŘ, tak sice poradí , ale strhne i body). Hlášení se provádí těsně před začátkem stopy. Přijdete se psem k rozhodčímu, stoupnete si přímo proti němu a usměrníte psa k noze (posadit k levé noze). Důležité je při hlášení vodítko držet v LEVÉ ruce. Teprve nyní je vhodná doba, aby jste rozhodčímu sdělili své jméno a jméno psa.
Něco ve stylu: „Pane rozhodčí psovod Josef Novák se psem Alíkem je připraven k vykonání stopy dle zkoušky ZM. Pes předměty označuje“. Pokud jste psa naučili předměty zvedat, řekněte, že pes předměty zvedá.
Na konci stopy se zase odhlašuje. Je vhodné opět přijít k rozhodčímu, stoupnout si přímo před něj, vodítko do levé ruky a odříkat text odhlášení ( Psovod ten a ten se psem tím a tím ukončil stopu dle zkoušky ZM). Po tomto odhlášení Vám rozhodčí může, ale nemusí, sdělit podrobnosti k vykonané stopě (bodové ohodnocení atp.). V průběhu hlášení a odhlašování Vám může rozhodčí podat ruku. Pokud by pes reagoval agresivně, budete vyloučeni ze zkoušky. Pro nácvik není nic jednoduššího než požádat nějakého kamaráda, zda by vám dělal rozhodčího. Provádějte s ním vše tak, jak je to na zkoušce (hlášení, podání ).
Pro mnohé je velké překvapení, že rozhodčí se vydá cca 10 kroků za Vámi a psem ( to proto, aby mohl objektivně hodnotit Vaše výkony (někteří rozhodčí při zkoušce ZM vše hodnotí z jednoho místa). Proto i tento faktor nacvičte s kamarádem.
Pozor na stopovací vodítko. Předem si ho rozmotejte, aby jste se na nášlapu zbytečně neznervózňovali sebe i psa. To platí i o předmětu. Předem zkontrolovat, ukázat rozhodčímu (měl by je zkontrolovat)a hlavně je nezapomenout napachovat (tj. minimálně. 30 min. před začátkem stopy nechat nasáknout vlastním pachem). Podrobnosti o předmětech se dozvíte ve ZŘ v článku 23. pokládání stop a předmětů.
Rozhodně neprohloupíte, půjdete-li se podívat jak taková zkouška vypadá. Zkouška není žádná tajná akce, na kterou by veřejnost neměla přístup. Po domluvě s pořadatelem, který Vám jistě rád sdělí místo a čas konání pachových prací na které se můžete přijít podívat. Snažte se nepřekážet, někteří psovodi nesnesou, když jim sebemenší prkotinou narušíte stopu (kdyby psa připravili na různé problémy, neměli by tuto starost ). Konec konců až Vy budete na první zkoušce taky by Vás nepotěšil narušitel. Pokud se na takovou akci vydáte, nezapomeňte si vše dobře prohlédnout, ať víte do čeho jdete.
Co se týče hodnocení pachových prací, vše je popsáno ve ZŘ v článku 25. , který je zde:
1) Rozhodčí, vedoucí zkoušek, pomocník ani pořadatel neodpovídá ze neúmyslné porušení stopy zvěří, osobami nebo povětrnostními vlivy, případně jinými způsoby. Ve výjimečných případech (narušení stopy v delším úseku) lze provést stopu náhradní.
2) U psovodů se sleduje způsob práce při uvádění a vedení psa.
a) pes sejde ze stopy na vzdálenost více jak 10 m, nebo se pes po stopě vrací víc než 10m za psovoda
b) pes sleduje stopu značně nepřesně, bez zájmu, či bázlivě
c) byl překročen časový limit, určený pro provedení stopy
d) psovod se snaží sám podle různých ukazatelů sledovat stopu a ovlivňováním udržuje psa v trase stopy, případně nedodržuje předepsaný odstup od psa, v těchto případech může rozhodčí psovoda jednou napomenout
4) Chybami, znamenajícími bodové ztráty jsou vybočování, nestejnosměrná a nadměrná rychlost sledování stopy, pomalé a nepřesné označování předmětů, postup s vysokým nosem, reakce na zvěř a myši, kálení a j. Ovlivnění psa psovodem k označení předmětu znamená ztrátu bodů za předmět.